Po dlouhé době

Po dlouhé době, pár slůvek zase....

Joo, docela (hodně moc) se divím, že mi ten blog ještě někdo nesmazal, že se stále můžu přihlásit do administrace a něco nového napsat. Tak píšu. Hlavně - asi z nějaké divné sentimentality - proto, aby mi tenhle můj koutek ještě aspoň nějakou chvíli vydržel (netuším, po jaké době nečinnosti se tady blogy smazávají).

Současně se snažím zvyknout na novou klávesnici. Krásně svítí (dá se říci, že hraje všemi barvami), ale má poměrně vysoké klávesy, takže někdy málo ťuknu a místo písmenka se mi do textu vloudí mezera. A taky vyluzuje prazvláštní zvuky, což jde slyšet hlavně v noci, kdy celý dům (kromě mne) spí. Ale to mi vlastně tolik nevadí. Mé klučičí "já" se raduje z těch světýlek a to je asi to nejdůležitější